Charakteristika školního vzdělávacího programu
Zaměření školy
Škola nemá žádné odborné zaměření. Naším cílem je poskytnout všem žákům základy všeobecného vzdělání, které by mělo být dostatečné pro další profesní růst dětí. Zároveň se je snažíme vybavit dostatečnými komunikačními dovednostmi, schopností orientovat se ve společnosti, samostatně získávat informace, uplatnit se ve společnosti.
Pojetí školního vzdělávacího programu
Škola je místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se. A to nikoli encyklopedickým vědomostem, ale pro život důležitým kompetencím učit se, řešit problémy a sociálním dovednostem. Charakter práce má v dětech mimo jiné podporovat pocit bezpečí, možnost pozitivního prožívání, získání zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost sebehodnocení a uplatnění ve společnosti.
V našem vzdělávacím programu je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných znalostí, schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí.
Za klíčové jsou považovány:
kompetence k učení – žák umí vybrat a využít vhodné způsoby, metody a strategie pro efektivní učení, umí si naplánovat, zorganizovat a řídit vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení; vyhledá a třídí informace a na jejich základě je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě; vědomě a správně používá obecně užívané termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy; samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti; poznává smysl a cíl učení, má k němu pozitivní vztah, je schopen posoudit vlastní pokrok a určit překážky nebo problémy, které mu v učení brání; je schopen naplánovat si, jak zdokonalit své učení a kriticky zhodnotit výsledky svého učení
Strategie školy směřující ke kompetenci k učení:
- do výuky zařazujeme problémové vyučování, experiment,
- na začátku vyučovací hodiny si vždy společně se žáky stanovíme cíl a na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení;
- vedeme žáky k sebekontrole a sebehodnocení;
- samostatnou práci zadáváme žákům tak, aby byli nuceni aplikovati teoretické poznatky;
- zadáváme žákům motivační domácí úkoly – ve vhodných případech umožňujeme vybrat si z nabídky domácích úkolů;
- dáváme žákům možnost prezentovat výsledky domácí práce;
- vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce;
- umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty;
- umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry.
kompetence k řešení problémů – chceme přivést žáka k tomu, aby byl schopen vnímat nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpoznat a pochopit problém, přemýšlet o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslet a naplánovat způsob řešení problémů a využívat k tomu vlastní úsudek a zkušenosti; měl by si umět vyhledat informace vhodné k řešení problému, zobecňovat, využívat získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechat se odradit případným nezdarem a vytrvale hledat konečné řešení problému; samostatně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení; užívat logické, matematické a empirické postupy; ověřovat prakticky správnost řešení a osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sledovat vlastní pokrok při zdolávání problémů; kriticky myslet, činit uvážlivá rozhodnutí a umět je obhájit, uvědomovat si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky své práce a činů zhodnotit
Strategie školy směřující ke kompetenci k řešení problémů:
- žáci mají možnost vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit uplatnění v praxi;
- stavíme před žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy;
- je-li možno řešit problém pomocí algoritmu, zařazujeme do výuky modelové příklady;
- zadáváme žákům úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů, využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení;
- nebráníme žákům volit pořadí vypracování úkolů;
- při všech činnostech sledujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají, v případě potřeby poskytujeme radu nebo pomoc;
kompetence komunikativní – zde se jedná o to naučit žákyformulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, výstižně se vyjadřovat (souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu); naslouchat druhým lidem porozumět jim, vhodně na ně reagovat, zapojovat se do diskuse, obhájit svůj názor a vhodně argumentovat; rozumět různým textům a záznamům, obrazovým materiálům, gestům, zvukům a jiným informačním a komunikačním prostředkům, reagovat na ně a tvořivě je využívat ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění; využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem a své komunikativní dovednosti využívat k vytváření vztahů a kvalitní spolupráci s ostatními
Strategie školy směřující ke kompetenci komunikativní:
- klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování;
- umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory;
- využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků;
- vytváříme pro žáky dostatečný prostor pro vyjadřování se při problémovém vyučování i v běžném školním životě;
- žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse);
- vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (řešení daného problému, prezentace, referáty, apod.);
- ve vhodných případech používáme prožitkové vyučování;
- jako výstup z některých úkolů nebo projektů vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) – dáváme prostor jejich prezentaci, obhajobě a naslouchání druhých;
- vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce) při tvorbě a prezentaci modelových situací;
- vyžadujeme od žáků uplatňování dovedností komunikace v rámci autentického učení při společenských akcích školy – slavnostní programy pro veřejnost, akce pro rodiče, apod.;
- zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starších a mladších žáků, akce pro rodiče a veřejnost).
kompetence sociální a personální by měly žáka naučit účinně spolupracovat ve skupině, podílet se společně s ostatními na vytváření pravidel práce v týmu, přijmout roli v týmu a přispět ke společnému výsledku; podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, přispívat k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádat; přispět k diskusi v malé i větší skupině, chápat potřebu efektivně spolupracovat při řešení daného úkolu, oceňovat zkušenosti druhých, respektovat různá hlediska a čerpat poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají; vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, budovat si sebedůvěru, samostatně se rozvíjet; ovládat a řídit svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
Strategie školy směřující ke kompetenci sociální a personální:
- na tvorbě pravidel ve třídách se podílejí sami žáci;
- důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulování se žáci sami podíleli;
- společně s žáky tvoříme školní řád i třídní řád, vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování;
- žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přímo nebo prostřednictvím schránky důvěry;
- volíme takové formy práce, při kterých se do plnění úkolu zapojí všichni žáci třídy, navzájem se doplňují, inspirují a učí s cílem dosáhnout osobního maxima každého člena kolektivu třídy;
- od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci;
- vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola);
- ve všech předmětech vedeme žáky k prezentaci vlastních názorů;
- učitelé při výuce využívají skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení;
- žákům je poskytována možnost dle vlastního uvážení projevit své pocity a nálady;
- do výuky zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování;
- realizujeme prvky konstruktivistické pedagogiky (aktivní úloha v procesu učení, nabízíme situace, v nichž by mohl uplatnit své nové poznatky, aby si vyzkoušel jejich použitelnost i jejich meze, ukazujeme, že novému se snáze naučí, když je bude integrovat do stávajících struktur, nové poznatky „roubujeme“ na známé, učíme se pohybovat mezi starým a novým, (žák si tím aktivuje nezbytné dřívější poznatky a vytváří vztahy a vazby mezi novým a starým)).
- při výuce využíváme konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) – prožitkové vyučování;
- ve výuce některých předmětů jsou využívány hry, na jejichž tvorbě se podílejí sami žáci;
- v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starších a mladších žáků, akce pro rodiče a veřejnost.
Cílem kompetencí občanských je pro nás naučit žáky respektovat přesvědčení druhých, vážit si jejich vnitřních hodnot, je schopnosti vcítit se do situací ostatních lidí, odmítat útlak a hrubé zacházení, uvědomovat si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí; žák by měl chápat základní principy, na kterých spočívají zákony a společenské normy, být si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo ni; rozhodovat se zodpovědně podle dané situace, poskytnout dle svých možností účinnou pomoc a chovat se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka; respektovat, chránit a cenit si našich tradic a kulturního i historického dědictví, projevovat pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojovat do kulturního dění a sportovních aktivit; chápat základní ekologické souvislosti a problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti
Strategie školy směřující ke kompetenci občanské:
- pravidla chování ve škole jsou průběžně vypracovávána ve spolupráci s žáky;
- již od prvního ročníku vyžadujeme od žáků spolupodílení se na vytváření pravidel “vlastní” třídy;
- společně s žáky tvoříme školní řád – chceme, aby se k jeho obsahu mohli dle věkových zvláštností vyjádřit všichni žáci;
- vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu – vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu;
- umožňujeme žákům vznášet připomínky ke školnímu řádu prostřednictvím schránky důvěry nebo třídnických hodin;
- obsah třídnických hodin připravujeme na základě potřeb a zájmů žáků;
- prostřednictvím schránky důvěry je žákům poskytována možnost projevit dle vlastního uvážení své pocity a nálady a upozornit na fyzické i psychické násilí, se kterým se setkávají;
- ve výuce (zejména VkO a odpovídajících předmětů na 1. stupni) je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování;
- zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života;
- společně se staršími žáky organizujeme celoškolní projektové dny;
- na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí;
- škola pořádá akce připomínající lidové tradice (Vánoce, Velikonoce, apod.;
- škola v rámci možností pořádá akce pro veřejnost – vánoční besídka, výstavky prací, vystoupení vycházejících žáků;
- nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.
Díky kompetencím pracovním by měl žák na konci základního vzdělávání používat bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky, adaptovat se na změněné nebo nové pracovní podmínky; přistupovat k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot; využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vyučovacích předmětech v zájmu svého rozvoje a přípravy na budoucnost, činit podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření; orientovat se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápat podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjet své podnikatelské myšlení;
Strategie školy směřující ke kompetenci pracovní:
- pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné využití volného času;
- možnost volby je u žáků rozvíjena volbou volitelných předmětů, kroužků;
- různými formami (exkurze, film, beseda, návštěva ÚP apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi – cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia;
- umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravu akcí pro mladší spolužáky i pro rodiče;
- umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími);
- zapojujeme žáky do přípravy školních projektů;
- vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení;
- získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání – hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty;
- žádnou prací žáky netrestáme.
Díky digitálním kompetencím by měl žák na konci základního vzdělávání: ovládat běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívat je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhodovat, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít; získávat, vyhledávat, kriticky posuzovat, spravovat a sdílet data, informace a digitální obsah, k tomu volit postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu; vytvářet a upravovat digitální obsah, kombinovat různé formáty, vyjadřovat se za pomoci digitálních prostředků; využívat digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval rutinní činnosti, zefektivnil či zjednodušil své pracovní postupy a zkvalitnil výsledky své práce; měl by chápat význam digitálních technologií pro lidskou společnost, seznamovat se s novými technologiemi, kriticky hodnotit jejich přínosy a reflektovat rizika jejich využívání; zároveň by měl předcházet situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení i dat, situacím s negativním dopadem na jeho tělesné a duševní zdraví i zdraví ostatních; při spolupráci, komunikaci a sdílení informací v digitálním prostředí jednat eticky
Strategie školy směřující ke kompetenci digitální:
- učíme žáky zapojovat se do dění ve svém okolí i prostřednictvím online aktivit, vyhledávat příležitosti, jak využít digitální technologie k učení a osobnímu rozvoji, a současně rozvíjet i svou schopnost využívat nové digitální technologie a aktuální digitální prostředí, vnímat a hodnotit potenciál i rizika zapojení digitálních technologií do různých činností a v různých situacích a podle toho zodpovědně jednat, identifikovat problémy a možnosti jejich řešení pomocí digitálních prostředků, zvažovat a kriticky hodnotit různá řešení problémů a v případě potřeby vybrat digitální nástroje pro konkrétní postup
- učíme žáky vytvářet obsah v různých formátech a s využitím různých digitálních technologií, upravovat a vylepšovat obsah, který sami vytvořili nebo který vytvořili jiní, využívat k vyjádření svých představ a zážitků různé digitální prostředky, obohacovat a přepracovávat stávající zdroje, a tím vytvářet nový obsah
- učíme žáky získávat, posuzovat, spravovat a sdílet data, informace a obsah s použitím digitálních technologií, volit postupy, strategie a způsoby (formáty), které odpovídají konkrétní situaci a účelu
- ve výuce používáme běžné digitální technologie (stolní počítače, iPady, mobilní telefony, notebooky, interaktivní techniku, roboty), při výuce používají učitelé i žáci výukové aplikace
- vedeme žáky k respektování pravidel bezpečného a zdraví neohrožujícího chování při práci s digitálními technologiemi dodržování pravidel slušného chování v digitálním světě
- pomáháme žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života.
Naší prvořadou ambicí je proměnit školu v prostředí, kde se dětem s různorodými vzdělávacími potřebami dostává nejen kvalitní a kvalifikované vzdělávací péče, ale kde se současně cítí bezpečně a spokojeně. To vše společně ve spolupráci pedagogů, rodičů žáků a odborníků z PPP.
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatnímipotřebuje poskytnutí podpůrných opatření (podle § 16 odst. 1 ŠZ). Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje škola a školské zařízení.
Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů (§ 16 odst. 3 ŠZ). Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP).
Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ (§ 16 odst. 4 ŠZ).
Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Základními opatřeními jsou:
- úprava organizace vzdělávání (§ 16 odst. 2, písmeno b)) – v IVP žáků s přiznanými PO lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů, změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) stanovené v kapitole 7 RVP ZV.
- úprava obsahu vzdělávání (§ 16 odst. 2, písmeno b)) – lze provést náhradu části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo náhradu celého vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru jiným, který lépe vyhovuje vzdělávacím možnostem žáků. To vše prostřednictvím IVP u žáků s přiznanými PO, za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb.
- úprava hodnocení (§ 16 odst. 2, písmeno b))
- úprava forem a metod vzdělávání (§ 16 odst. 2, písmeno b))
- zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče (§ 16 odst. 2, písmeno b))
- úprava očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy (§ 16 odst. 2, písmeno e)). Výstupy minimální doporučené úrovně se využijí v případě podpůrných opatření (PO) od 3. stupně pouze u žáků s lehkým mentálním postižením (LMP). K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření individuální vzdělávací plán (IVP). Výstupy, upravené v IVP žáků s LMP na základě minimální doporučené úrovně v rámci PO, jsou na vyšší úrovni než očekávané výstupy stanovené v RVP ZŠS. To umožňuje žákům s přiznanými PO, za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb., upravovat očekávané výstupy vzdělávání. Dále je možné přizpůsobit i výběr učiva.
- Použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů (§ 16 odst. 2, písmeno d))
- Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (§ 16 odst. 2, písmeno f))
- Využití asistenta pedagoga (§ 16 odst. 2, písmeno g))
- Využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnost působení osob poskytujících žákovi po dobu jeho pobytu ve škole podporu podle zvláštních právních předpisů (§ 16 odst. 2, písmeno h))
- Poskytování vzdělávání v prostorách stavebně nebo technicky upravených (§ 16 odst. 2, písmeno i))
Pro žáky s jiným než mentálním postižením uvedené v § 16 odst. 9 ŠZ je možné v ŠVP upravit očekávané výstupy nebo nahradit vzdělávací obsah, jehož realizaci objektivně neumožňuje jejich znevýhodnění, jiným vzdělávacím obsahem, pokud to vyžadují speciální vzdělávací potřeby žáků, a to pouze tehdy, pokud to vyplývá s doporučení školského poradenského zařízení.
Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů – podpůrná opatření prvního stupně kompenzují mírné obtíže ve vzdělávání žáka (např. specifické potřeby žáka krátkodobé povahy), podpůrná opatření pátého stupně jsou určena žákům s nejtěžšími stupni zdravotního postižení. Žákům s lehkým mentálním postižením budou zpravidla přiznávána podpůrná opatření třetího stupně. Postup školy v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření specifikují § 11 až 16 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Cílem podpory vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. Každý vyučující tomu přizpůsobí své vzdělávací strategie na základě stanovených podpůrných opatření, jejichž pravidla stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb.
Péče školy o žáky se SVP:
- žákům se SVP je na základě žádosti jejich zákonných zástupců zprostředkováno vyšetření v PPP Plzeň (je prováděno přímo v budově školy) nebo SPC
- děti se SVP jsou integrovány do běžných tříd
- pedagog dohlíží na začlenění dítěte do kolektivu třídy
- uplatňujeme princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu (obsah, formy, metody výuky)
- do školy dochází speciální pedagog PPP Plzeň
- při zařazení žáka do ANP se rodiče zavazují spolupracovat se školou podle instrukcí, které dostane od pracovnice PPP nebo od učitele v rámci domácí přípravy
- při hodnocení přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy
- v případě dlouhodobé nemoci dítěte lze dohodnout individuální plnění učebního plánu (konzultace, domácí práce, individuální zkoušení apod.
- všem žákům s přiznanými podpůrnými opatřeními od prvního stupně je věnována individuální péče
Individuální vzdělávací plán (IVP) zpracovává škola pro žáka na základě doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP STROM). Obsahuje mj. údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem. Naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení nejméně jednou ročně.
Pravidla pro sestavení IVP:
- Individuální vzdělávací plán (IVP) sestaví na základě doporučení ŠPZ výchovná poradkyně školy ve spolupráci s třídním učitelem/učitelkou žáka.
- IVP má vždy písemnou podobu. Je vhodné využití tiskopisu IVP (Příloha č. 2 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.).
- Před jeho zpracováním proběhnou rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností.
- Vždy obsahuje: nacionále žáka, informace o ŠPZ, které doporučení vydalo včetně kontaktní osoby, výčet zařízení, která se podílejí na péči o žáka (bude specifikováno podle druhu speciální vzdělávací potřeby), rozhodnutí o povolení IVP a jeho zdůvodnění, priority vzdělávání a dalšího rozvoje, předměty, jejichž výuka je realizována podle IVP, specifikace podpůrných opatření (použité metody, úpravy obsahu, popř. očekávaných výstupů, úpravy organizace výuky, způsob zadávání a kontroly plnění úkolů, ověřování znalostí a dovedností žáka, způsob jeho hodnocení, pomůcky, učební materiál), podpůrná opatření jiného druhu, personální zabezpečení, spolupráce se zákonnými zástupci, podrobný popis podpůrných opatření pro jednotlivé předměty, ve kterých jsou uplatňována, jména a podpisy TU, jednotlivých vyučujících, VP školy, pracovníka ŠPZ, ředitele školy, zákonného zástupce a žáka.
Postup při sestavování IVP:
- VP stanoví termín přípravy IVP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným.
- IVP je zpracován nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení a žádost zákonného zástupce žáka. Může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeb žáka.
- Hotový IVP zkonzultuje VP se ŠPZ, které doporučení vydalo, a po případných úpravách s ním prokazatelně seznámí žáka, jeho zákonného zástupce, ředitele školy a všechny zúčastněné vyučující.
- Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování PO vyučující spolu s VP vyhodnotí naplňování cílů IVP. Na základě výsledků vyhodnocení IVP případně upraví nebo doporučí návštěvu PPP.
Na úrovni IVP je možné na doporučení ŠPZ (v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP (v ŠVP uvedeno ve sloupci „P“), případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima.
K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření IVP, které umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpory (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva. Upravené očekávané výstupy pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními vzdělávané podle RVP ZV jsou na vyšší úrovni, než jsou očekávané výstupy stanovené v RVP ZŠS.
K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). To znamená, že části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru lze nahradit obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jeho vzdělávacím možnostem. V IVP žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) stanovené v učebním plánu.
Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická (zajištění předmětů speciálně pedagogické péče pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními, zaměřenými na oblast logopedických obtíží, řečové výchovy, nácviku sociální komunikace, zrakové stimulace apod.) a pedagogická intervence (vzdělávání uzpůsobené specifikům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními ve vyučovacích předmětech, ve kterých je třeba zlepšit jeho výsledky učení, případně kompenzovat nedostatečnou domácí přípravu na výuku). Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace.
Při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením zohledňujeme jejich specifika:
- problémy v učení – čtení, psaní, počítání;
- nepřesné vnímání času;
- obtížné rozlišování podstatného a podružného;
- neschopnost pracovat s abstrakcí;
- snížená možnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou;
- problémy s technikou učení; problémy s porozuměním významu slov;
- krátkodobá paměť neumožňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost;
- nedostatečná jazyková způsobilost, nižší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a vnímat souvislosti.
Práce pedagoga je zaměřena např. na posilování kognitivních schopností s využitím dynamických a tréninkových postupů, intervenci s využitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů; pravidelné a systematické doučování ve škole, podporu přípravy na školu v rodině, podporu osvojování jazykových dovedností. V doporučených případech je využívána i podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga.
Do systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se mohou zapojit další subjekty (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atd.). Jejich zapojení bude zvažováno individuálně podle aktuální situace. Pracovníci zapojených institucí budou poskytovat konzultační činnost pro pracovníky školy.
Školní poradenské pracoviště – na škole není zřízeno
Zodpovědné osoby v systému péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami:
Výchovná poradkyně (VP) – zabývá se oblastí péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. VP je pedagogickým pracovníkem pověřeným spoluprací se školským poradenským zařízením, zákonnými zástupci žáka, vedením školy, ostatními pedagogickými pracovníky školy a žákem samotným.
Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:
Na základě doporučení ŠPZ a přiznaného stupně podpory lze žákům se SVP zajistit např. dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišnou délku vyučovacích hodin a dále provést úpravy např.:
a) v oblasti metod výuky:
– respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků
– metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi
– důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu
– respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů
b) v oblasti organizace výuky:
– střídání forem a činností během výuky
– u mladších žáků využívání skupinové výuky
– postupný přechod k systému kooperativní výuky
– v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka
c) zařazení předmětů speciálně pedagogické péče – podle potřeby a možností školy by mohly být na základě doporučení ŠPZ zařazeny podle přiznaného stupně podpory tyto předměty speciálně pedagogické péče (viz příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.):
- řečová výchova,
- rozvoj grafomotorických dovedností,
- rozvoj vizuálně percepčních dovedností,
- zdravotní tělesná výchova,
- nácvik sociální komunikace,
- zraková stimulace,
- bazální stimulace u žáků s mentálním postižením,
- práce s optickými pomůckami,
- logopedická péče,
- rozvíjení sluchového vnímání,
- odezírání, rozumění mluvené řeči a její produkci a českému znakovému jazyku,
- zvládnutí českého znakového jazyka,
- prostorová orientace,
- prostředky alternativní a augmentativní komunikace,
- samostatný pohyb zrakově postižených,
- práce s optickými pomůckami,
- Braillovo písmo,
- bazální stimulace u žáků s kombinovanými vadami,
- rozvoj zbytkového sluchového a zrakového vnímání,
- další oblasti případně vychází z konkrétních obtíží žáka.
Zabezpečení vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní stimulaci vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, intelektových činností nebo v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech (§ 27 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb.)
Péče o mimořádně nadané žáky
Vychází z principu nejlepšího zájmu žáka. Škola je povinna vytvářet ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti (platí pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných).
Výuka žáků by měla probíhat tak, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit, uplatnit a dále rozvíjet.
Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.).
Při vyhledávání nadaných a mimořádně nadaných žáků škola věnuje pozornost i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Systém péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole – při vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků vychází způsob jejich vzdělávání důsledně z principu nejlepšího zájmu žáka. Z toho důvodu bude těmto žákům sestavován IVP.
Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP nadaného a mimořádně nadaného žáka (§ 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb.):
- IVP sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s výchovným poradcem a školským poradenským zařízením.
- IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje výchovný poradce a třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka.
- Při sestavování IVP vycházíme z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
- Práce na sestavní IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení.
- IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení.
- Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a může obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP.
- IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok, v průběhu školního roku může být doplňován a upravován.
- Písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka (bez něj IVP nelze) zajistí VP.
- Po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá VP informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP řediteli školy, který je zaznamená do školní matriky.
- Zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky;
Školní poradenské pracoviště není na škole zřízeno. Osobou zodpovědnou za péči o uvedené žáky je VP, který spolupracuje s odbornými pracovníky PPP Plzeň.
Zapojení dalších subjektů do systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky školy (zájmové organizace, vzdělávací instituce, atd.) – v případě potřeby bude škola spolupracovat s Menzou ČR a NIDV Plzeň. Pracovníci obou institucí jsou schopni poskytovat konzultace podle potřeby. Pedagogové naší školy se v dané problematice budou vzdělávat v rámci DVPP.
Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu nadaných a mimořádně nadaných žáků – například:
- předčasný nástup dítěte ke školní docházce;
- účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole;
- občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka;
- obohacování vzdělávacího obsahu;
- zadávání specifických úkolů, projektů;
- příprava a účast na soutěžích, prezentace školy na veřejnosti;
- v případě více žáků vytvoření a vzdělávání (občasné, dočasné) skupiny v jednom či více předmětech;
- při skupinové i individuální práci jsou zadávány úkoly podle individuální úrovně žáků; učitel pro nadaného žáka připravuje školní práci, která odpovídá a rozvíjí jeho nadání;
- škola podle možností nabízí všestrannou nabídku povinně-volitelných předmětů a zájmových aktivit;
- učitel respektuje individuální časové tempo a postupy řešení;
- žáci dosahující vynikajících výsledků ve sportu, hře na hudební nástroj apod. mají možnost studovat podle individuálně upravených vzdělávacích plánů (termínované zkoušení, úlevy z výuky, samostatné studium….).
Poskytování poradenských služeb ve škole
Poradenské služby ve škole poskytuje výchovná poradkyně. V její kompetenci je podat základní informace v níže uvedených problémech nebo odkázat tazatele přímo na odborníka nebo instituci, která se zabývá řešením následujících otázek:
- poradenství žákům v otázkách týkajících se oblasti učebních postupů, poradenství rodičům žáka v případě vzdělávacích nebo výchovných problémů jejich dětí
- poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu
- poradenství při prevenci a řešení sociálně patologických jevů
- kariérové poradenství, volba školy
- poradenství v obtížných životních situacích žáků, rodičům v souvislosti s výchovou dětí
- poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami
Konzultační hodiny výchovné poradkyně jsou stanoveny, ale žáci i rodiče mají možnost řešit s ní svoje problémy podle individuální potřeby nebo na základě předchozí dohody.
K výše uvedenému je potřeba sjednotit náročnost všech pracovníků podílejících se na vzdělávání a výchově žáků. Přesto, že na škole nejsou oficiálně ustaveny předmětové komise, podíleli se na tvorbě programu a zajištění kontinuity mezi prvním a druhým stupněm všichni pedagogičtí pracovníci vyučující daný předmět.
Za velmi důležité je třeba považovat také sjednocení nároků na plnění uložených úkolů, při hodnocení žáků a jejich školní práce, uvědomělé dodržování pravidel stanovených školním řádem a výchovu k osobní odpovědnosti za výsledky vzdělávání a chování žáků.
O závažných prohřešcích je pedagogický sbor průběžně informován a to včetně postupů řešení problému a výsledků.
Je nutné také neopomíjet vynikající výsledky dosažené žáky. Ve společných prostorách školy je vyčleněn prostor pro umístění diplomů, pohárů a věcných cen, které na žáky školy působí motivačně. Na závěr každého školního roku probíhá v tělocvičně společné hodnocení dosažených výsledků, nejlepší žáci jsou odměňováni drobnými věcnými dary. Také na závěr každé pořádané akce (třídní nebo celoškolní soutěže) společně vyhodnocujeme výsledky.
Vysoce hodnoceno je také „vystavování“ výtvarných objektů, výsledků projektů a vynikajících písemných prací. Tyto je možno umísťovat jednak v jednotlivých učebnách, ale i ve společných prostorách školy – vstupní vestibul u ředitelny, chodby školy, školní jídelna a v neposlední řadě vývěska na návsi, prostřednictvím které se o činnosti školy dozvídá i veřejnost.
Školní družina
Součástí činnosti školy je školní družina. Jsou zřízena 2 oddělení s celkovou kapacitou 60 žáků. Pracuje podle vlastního vzdělávacího programu, který navazuje a vhodně doplňuje vzdělávací program školy zejména v budování některých kompetencí.
Zájmové kroužky
Škola nabízí žákům zájmové kroužky se sportovním, nebo vzdělávacím zaměřením.
Průřezová témata
Začlenění průřezových témat do výuky je uvedeno přímo v učebních plánech jednotlivých předmětů.