Tento výlet měl hned na začátku tři NEJ. Za prvé šlo o první školní výlet v tomto roce, za druhé o výlet v opravdu nezvykle brzký dubnový čas (18. 4.) a za třetí vhledem k malému počtu žáků v sedmé třídě stačil k dopravě ten nejmenší možný autobus – minibus na 20 cestujících. Vzhledem k tomu, že třídní učitelkou sedmé třídy je paní učitelka Dana Čermáková (Vv, Čj, Z), byl, tak jako v loňském roce, i ten letošní výlet „ušit na míru“ podle zaměření paní učitelky – tedy hlavně na výtvarnou výchovu. Jen pro připomenutí – v loňském roce žáci navštívili Galerii Anderle (celoživotní průřez tvorbou výtvarníka Jiřího Anderleho) v Pavlíkově, Muzeum veteránů, rozhlednu na Senecké hoře a historické jádro města Rakovník. Letos byl připraven velmi podobný program. Minibusem jsme však nejeli na sever, ale naopak na jih od Dolní Bělé. Našim cílem bylo městečko Nepomuk. V deset hodin byl sraz s průvodkyní u rodného domu malíře Augustina Němejce, který se věnoval především tvorbě obrazů s vesnickou tematikou. V jeho rodném domě jsme se seznámili s obrazy, na kterých se objevují především místní lidé v krojích. Jeho nejznámějším dílem je opona plzeňského divadla J. K. Tyla. Z domku naše kroky vedly do Městského muzea, kde jsme se dozvěděli mnoho místních zajímavostí. Ty nejdůležitější: 1) osudy cisterciáckého kláštera v Pomuku, který vypálili 1420 husité, 2) Nepomuk jako rodiště generálního vikáře Jana Nepomuckého, který má své sochy po celém světě, 3) pozůstatky amerického bombardéru B-24 Liberator, který byl 22. 2. 1944 sestřelen nad blízkou obcí Dubeč, 4) zámek Zelená hora jako místo nálezu Zelenohorských rukopisů a místo inspirace pro Švandrlíkovi Černé barony a 5) tvorba české operní pěvkyně, sopranistky Evy Urbanové, která se v dětství se svými rodiči přestěhovala do blízké Vrčně, a jak sama tvrdí, Nepomucko je od té doby jejím domovem. Po prohlídce soch z kamenických sympozií na náměstí jsme se přesunuli k bývalé Zelenohorské poště, která je dnes Muzeem veteránů. To bylo něco pro kluky! I děvčata se však o vše velmi živě zajímala. Jsou zde soustředěny různé stroje – stará zemědělská technika a nástroje z hospodářství, staré bicykly, motorová kola, jednostopá vozidla, osobní a závodní auta atd. Bylo toho opravdu hodně k vidění! A to nemluvím o kompletně vybavené opravářské dílně, rozsáhlé sbírce heverů a modelech autíček, letadel a hraček našich babiček a dědečků. Po prohlídce si všichni pohráli na dětském hřišti a pomazlili se s kočkami majitele muzea. Další program po občerstvení však přerušila nečekaně prudká změna počasí – začalo intenzivně pršet a vzduchem dokonce poletovaly sněhové vločky. Nedošlo tak už na prohlídku místa, kde se měl podle tradice narodit Jan Nepomucký, zbytků cisterciáckého kláštera Pomuk a Šibeničního vrchu. I přes tento nedostatek jsme se toho dozvěděli dost a dost. Po cestě do Dolní Bělé padl návrh na cíl školního výletu v příštím roce. Mohly by to být Domažlice – Galerie bratří Špillarů (obrazy), Muzeum Jindřicha Jindřicha (podmalby na skle, chodské tradice, J. S. Kozina), Železniční muzeum s funkčním modelovým kolejištěm. A také musíme ochutnat skvělé chodské koláče!
D. Čermáková a J. Bican
